Vědět víc - vzdělávací portál pro zvídavé


Příkaz DIM

Slide

Příkaz DIM slouží k vytvoření proměnné. Tomu se říká deklarace.

Deklarace proměnných má svůj význam. Kompilátor se včas dozví, jaké proměnné chceme používat, a může si správně rezervovat paměť. To pak vede k tomu, že vytváří lepší a efektivnější kód. Kromě úspory paměti je možné například správným umístěním zrychlit běh programu. Jak? Například tak, že si kompilátor vybere takové adresy, které se snadno počítají (výpočet využívá vlastností procesoru - např. šířky registru, nebo rychlejší zpracování vybraných instrukcí).

Vy vyšších jazycích je proto deklarace proměnných běžná a nezbytná.

Při deklaraci si můžeme vybrat, jestli použijeme příponu ke jménu proměnné nebo slovo AS s doplněním typu. Použijeme-li slovo AS, nemusí proměnná obsahovat příponu. Můžeme tak obyčejné jméno pro jakoukoli proměnnou. To je běžné u vyšších neBASICových jazyků. Nepoužívání přípony usnadňuje psaní kódu, protože přípony se obtížně pamatují. Lépe se pamatují názvy datových typů, které jsou podobné ve všech jazycích.

Zajímavé je použití slova SHARED . Pomocí tohoto slova můžeme vytvořit tzv. globální proměnnou. To je proměnná, která je dostupná v celém programu, a to včetně podprogramů. Ostatní proměnné jsou viditelné pouze lokálně, tj. v rámci hlavního programu nebo v rámci podprogramu.